Synestezie jako jedinečný způsob vnímání reality: Když slyšíte barvy a cítíte slova

Synestezie: Když slyšíte barvy a cítíte slova.

Synestezie: Když slyšíte barvy a cítíte slova. Zdroj: iStock

Iveta Mazáčová
Průvodce světem psychologie

Představte si, že každé písmeno má svou vlastní barvu. Nebo že při poslechu oblíbené písničky nevnímáte jen tóny, ale doslova explozi tvarů před očima. Možná vám některá slova chutnají nebo cítíte dotek, když slyšíte určitý zvuk. Zní to jako sci-fi? Ve světě synestezie je to ale každodenní realita.

Co je synestezie?

Jednoduše řečeno, synestezie znamená, že podnět určený pro jeden smysl automaticky vyvolá vjem i v jiném smyslu. Pokud jste synestetik, nedokážete si „vypnout“ například to, že písmeno A je pro vás vždycky jasně červené. Tento zážitek je podle studií konzistentní, to znamená, že stejný podnět vyvolává stále stejnou dodatečnou reakci, často už od dětství. Není to něco, co by si člověk vymyslel nebo se naučil, je to prostě způsob, jakým mozek zpracovává informace.

Jaké druhy propojení smyslů existují?

Synestezie se projevuje opravdu rozmanitě, mezi nejčastější varianty patří:

  • Grafémy → barvy: Jednotlivá písmena nebo číslice jsou vnímány jako barevné. Pro někoho je „S“ sytě žluté, pro jiného „7“ tmavě modrá. 
  • Zvuky → barvy: Zvuky, hudba nebo hlasy vyvolávají barevné vjemy. 
  • Slova → chutě: Určitá slova vyvolávají chuťový vjem.
  • Synestezie prostorové sekvence: Čísla, dny v týdnu nebo měsíce v roce jsou vnímány jako uspořádané v konkrétních tvarech nebo pozicích v prostoru.

Existují ale i jiné a mnohem vzácnější formy, kdy lidé cítí tvary při ochutnávání jídla nebo vnímají osobnosti lidí v barvách.

Co synestezie způsobuje?

Zdá se, že velkou roli hraje genetika, synestezie se totiž často vyskytuje v rodinách. Hlavní hypotézou je, že mozek synestetiků má trochu jiné „propojení“. Představte si to jako hustší síť nervových spojení mezi oblastmi mozku, které zpracovávají různé smyslové vjemy. Tam, kde u většiny lidí tyto oblasti komunikují jen minimálně, u synestetiků je tato komunikace mnohem intenzivnější. Studie ukazují, že když synestetik například slyší zvuk, aktivují se u něj nejen sluchová centra, ale i ta zraková (pokud má zvukově-barevnou synestezii). To podporuje myšlenku, že oblasti mozku, které by měly být oddělené, spolu čile komunikují.

Synestezie a její vliv na kreativitu nebo paměť

Často se mluví o spojení synestezie a kreativity, mnoho umělců, hudebníků a spisovatelů totiž mezi synestetiky patří. Jejich jedinečné vnímání světa jim může poskytovat bohatý zdroj inspirace. Některé výzkumy naznačují, že synestetici mohou mít i určité výhody v kognitivních oblastech, jako je paměť, například si lépe pamatují telefonní čísla, pokud je vnímají barevně. Není to však pravidlem a synestezie může ovlivnit každého trochu jinak.

Život se synestezií

Pro většinu lidí, kteří žijí se synestezií, je to naprosto přirozená součást jejich vnímání světa. Často si ani neuvědomí, že ostatní lidé vnímají svět jinak. Synestezie obvykle v běžném životě nezpůsobuje žádné potíže, naopak, mnozí ji popisují jako zajímavý a obohacující aspekt. Je důležité zdůraznit, že synestezie není psychická porucha ani nemoc. Je to neurologická odlišnost ve vnímání, která nesouvisí s psychickými problémy a ukazuje nám, že neexistuje jen jeden „správný“ způsob, jak prožívat svět kolem nás.

Zdroj: Annual ReviewsNational Library of Medicine, PubMed

OSZAR »